Eva Poskočilová začínala, jako mnoho jiných v kulečníkové škole Jiřího Korna a Pavla Halamky. Postupně se prokousávala kulečníkovými začátky a jednoho dne zkusila nováčkovský turnaj. Pak přišla její první vyhraná hra, pak i první zápas a Eva propadla kulečníku. Postupně se začala zajímat o snooker, dostala nabídku zkusit rozhodcovské zkoušky. Ty s přehledem složila. Během tří let se dostala do absolutní rozhodcovské elity. Velmi často rozhoduje zápasy těch nejlepších na Eurosportu. Dovolte mi, aby jsme přetiskly její rozhovor o její součastnosti a o tom co jí čeká.
Popovídali jsme si s Evou Poskočilovou, mezinárodní snookerovou a poolovou rozhodčí a členkou klubu Harlequin Praha, o turnajích na profesionálním okruhu.
Jako rozhodčí jsem absolvovala již třetí turnaj PTC v této sezóně a musím říct, že si zápasy s profesionály užívám stále víc a víc. O ten první v Rize jsem přišla, protože termín kolidoval s poolovým ME juniorů v Portoroži, ale na druhou stranu jsem ve Slovinsku nabrala cenné zkušenosti.
Ve Fürthu jsem při srpnovém turnaji PTC měla tu čest být u stolu s Ronniem O’Sullivanem při jeho zápase s Barrym Hawkinsem. Není moc běžné, že se člověku splní a zhmotní sen, ale přesně to tento zápas pro mě znamenal. Krom toho jsem zažila zápasy s Anthonym Hamiltonem, Lucou Brecelem a dalšími, ovšem Ronnie to všechno jaksi přehlušil.
Po krátké pauze následovalo PTC v Sofii a tam jsem mimo jiné při zápase zažila natáčení dokumentu o Marku Selbym pro společnost SkySports. Selby se také blýsknul náběhem 132 bodů. Turnaj jsem si užila až do čtvrtfinále, kdy jsem se opět u stolu sešla po delší době s Peterem Ebdonem a Michaelem Wasleym. Třešinkou na dortu bylo klavírní vystoupení Shauna Murphyho, který oslavoval vítězství v turnaji a v hotelovém baru nás všechny bavil svou skvělou hrou.
Zatím poslední turnaj se odehrál v německém Mülheimu a tam jsem mimo jiné u stolu uvítala Marka Allena, Stuarta Binghama či Joea Perryho. Posledně jmenovaný také okořenil zápas proti Ratchayothinovi Yotharuckovi náběhem ve výši 135 bodů v rozhodujícím framu. Největší hvězdou turnaje byl ale Shaun Murphy, který ve čtvrtfinále proti Marku Williamsovi, které jsem měla čest zapisovat, zahrál náběh 122 bodů, všechny červené zkombinoval s černou a zastavila ho až poslední zelená, která měla tak malou rychlost, že se zastavila v čelistech kapsy. Všichni jsme v duchu foukali a tlačili ji dopředu. Škoda, byla by to moje první 147, tak snad někdy příště. Shaun si to vynahradil a maxima dosáhl ve finále proti Robertu Milkinsovi. Lepší závěr turnaje jsme si nikdo nemohli přát.
V prosinci mě čeká ještě PTC v Lisabonu a pak se uvidí, co přinese nový rok.
Evi děkujeme a držíme palce!